Ve svém rodném pelíšku jsem měl - kromě maminky Keliny - dva brášky a jednu sestřičku, kterou moji noví páníčkové nejprvě chtěli. Když ale uviděli nás "kluky", tak se do nás zamilovali... A já jsem byl největší a nejkrásnější! A šel jsem první do světa. Bylo to v předvečer Svatého Valentýna.)

Jeden z brášků se jmenuje Bart a je prý ááááž v Bohumíně.
Druhý je v luxusním bytě v Brně a sestřička se jmenuje Ebi a je 11km za Žďárem nad Sázavou.

 

 

"Je tu ták smutno bez těch rvaček,okousaných kabelů od televize, novin na cimprcampr a loužiček..."
To napsala Sára, která se o nás starala až do osmi týdnů života a pak se s námi musela rozloučit.