1981, 1982…
V Meziříčku jsme prožívali všechny ty krásné vesnické tradice. Tehdejší starosta obce, když nám přivezl pašíka na dvůr, tak prohlásil: „Tak vy tady bydlíte a ještě chalupaříte.“ Protože jsme to tam měli uklizené, hezké a čisté, a to byla známka chalupaření. Jenže jsme tam také bydleli. Zabíjačky jsme pojímali jako setkání celé velké rodiny a pozvali jsme všechny rodiče a bráchy a nejbližší kamarády a moc jsme si to užívali. A Šišce to moc slušelo. A chodila do sklepa obracet maso do škopku a to jsme pak udili u Karásků v komíně bukem a syrovou břízou.
