Jak jen to bylo možné, tak jsme se snažili jezdit k rodičům Šišky do Karlových Varů. Pravidelně na nějaké narozeniny babičky a dědy a také na nějaké svátky a prodloužené víkendy. Byl to vždycky krásný výlet. Cesta tenkrát trvala dlouho, nebyly žádné dálnice. Zastavovali jsem se často v Praze, kterou jsme ze studentských let milovali. Ve Varech jsme se snažili co nejvíce být s rodiči, společně jsme vařili, chodili na zahrádku, na kolonádu, na nákupy, pro pivo do Smíchovské restaurace… Také jsme se vždycky potkávali s oběma bráchy a jejich ženami a dětmi. Rodičům jsme byli moc zavázáni. Za Šiščino věno jsme si koupili první auto Škoda 105 a s tím jsme se na těch cestách potom hodně natrápili, protože nechladilo a taky netopilo. Ale moc rádi na to vzpomínáme.







