Protože jsme měli malé děti a ve vsi bylo také hodně malých dětí, a protože jsme se potkávali na ledě na rybníce a dalších akcích a událostech, tak jsme vytvořili takové společenství dětí a věnovali jsme se jim. Byla to taková doba, že se tomu říkalo „pionýr“. Mívali jsme pravidelně schůzky, hráli s dětmi různé hry, pálili čarodějnice, jezdili na výlety, do divadla, za vsí jsme měli svoje místečko, na které jsme si chodívali péct buřty a dokonce jsme si tam postavili stany a spali jsme tam. Šiška se dětem úžasně věnovala a také pečovala o kroniku, díky níž je spousta těch vzpomínek zaznamenaných. Vyvrcholením celoroční činnosti byl samozřejmě letní tábor na Rohozné. Kam jsme začali jezdit od roku 1982 a jezdíme tam doposud. Naše děti a jejich děti tam prožily překrásné dětství a vedoucími jsou tam dnes už naše vnoučata.