18. ledna 1979
Po vánočních svátcích jsme jeli se Šiškou v požehnaném stavu do Karlových Varů, aby rodila doma. Jeli jsme vlakem. Vydržel jsem ve Varech až do Silvestra, ale toho už jsem odjel slavit s kamarády do Vrbna pod Pradědem. Tehdy ještě nebylo vůbec běžné, že se už dopředu ví, jestli to bude kluk nebo holka. Tak se na společné oslavě s kamarády tipovalo. Zápis jsem nalezl v jedné staré kronice a chvilku nechápal, o co tam šlo. Vypadá to, že je to text, který nám poslala Šiška, který si vymyslela, protože nás dobře znala a věděla, jak to bude probíhat, a že jsem ten text do té kroniky jenom přepsal. A po Silvestru (ano byl to ten slavný Silvestr, kdy bylo hezky a teplo a do rána mrzlo až praštělo a byla velká kalamita) už jsem musel do práce. Pracoval jsem v JZD ve Zhoři a dojížděl tam autobusem z Jihlavy, kde jsem přežíval u rodičů. Se Šiškou jsme neměli kde bydlet. A narodil se nám ten nejkrásnější chlapeček na světě. Tak Šiška s maličkým Matýskem byli zatím u rodičů ve Varech. Já jsem za nimi jezdil o víkendech a snažil se v Jihlavě o nějaké bydlení, kam by se za mnou mohli vrátit. To však nebylo vůbec snadné. (Ani ve snu mě nenapadlo, že už mám v téhle době normalizace dávno šmouhu v materiálech – protože jsem pořádal koncert Jardy Hutky a dalších jemu podobných – a že soudruzi až do doby svého konce budou pečlivě dbát na to, abych žádný byt v Jihlavě nedostal.)


















