1978
Po svatbě jsme chtěli být spolu a já jsem musel chodit do zaměstnání do JZD Zhoř. Šiška, myslím, pracovala krátkou dobu v Jihlavě v tiskárně. Než šla na mateřskou dovolenou. A tehdy jsme opravdu neměli kde bydlet. Přežívali jsme u našich, kde ten náš domeček postavený po válce jako nouzové bydlení, připomínal spíš zahradní chatku. Náš kamarád Láďa Jirků měl malý byt na jihlavském sídlišti Na Březinkách a protože byl přes týden v práci v Praze, tak nám ten byt ve všední dny půjčoval. Trvalo to jen pár měsíců. Ale protože se právě v této době stal Láďa doktorem, tedy PaedDr., tak jsme mu v jeho vlastním bytě, od kterého jsme měli klíč chtěli s kamarády z Kafemlejnku udělat pěkné překvapení. Ta akce patřila mezi ty recesní a protože jsme měli všichni Láďu rádi, tak jsme se u toho hodně vydováděli. Protože o dětech prohlašoval, že je má rád jedině na cibulce, tak jsme mu jedno takové vytvořili na pekáči v troubě. Za stolem seděl vycpaný panák a zrovna něco debužíroval, na záchodě seděla nějaká další vycpanina, na stropě byly namalované lidské šlápoty a jistě jsme vymysleli ještě hodně dalších škodolibostí. Myslím, že když přijel na víkend do Jihlavy, že se dost vyděsil, dost pobavil a myslím, že nás přes to všechno nepřestal mít rád. Dobře věděl, že jsme to udělali z lásky k němu. A samozřejmě že jsme celou tu kulišárnu měli na svědomí my se Šiškou, protože jsme měli ten klíč.
