1982 – 1991
Ono nám v Meziříčku zle nebylo. Chalupu jsme měli velikou a tak jsme si zvali kamarády s rodinami, aby za námi jezdili. Hráli jsme společně divadla a vytáhli jsme dokonce i staré loutkové divadlo přímo u nás v kuchyni pro všechny ty děti, které k nám jezdily na návštěvu. A že jich u nás bývalo! Chystali jsme všelijaké akce. Jako třeba oslavy MDŽ pro babičky ze vsi. My jsme měli ještě spoustu dalších aktivit (v Jihlavě kvetl náš klub Kafemlejnek) a místní nás velmi brzy přijali za své. Protože jsme se věnovali jejich dětem. Nosili nám zabíjačky. Sousedovic kluci nás na Velikonoce naučili plést mrskačky a na Vánoce zabíjet kapra. Dokonce nám na dvorek přinesli úhoře, kterého chytali v rybníce holýma rukama. A my jsme měli svou malou předzahrádku na zeleninu a kytičky. A že nám vůbec zle nebylo, jak je vidět na fotce, začalo Šišce růst bříško. (Ono to tenkrát u nás bylo tak, jak se říkalo na vsi, že stačilo přehodit kalhoty přes postel a už to bylo.)
